Historie stolních lamp

Aby byl náš domov správným domovem, nesmí mu chybět světlo. Světlo je velmi důležitým společníkem v našich dnech, a to již od pravěku. Tehdejší lidé znali pouze denní, sluneční světlo. Když člověk zručný objevil oheň a člověk vzpřímený jej začal využívat, dostalo se světlo i do jeskyň a našlo své využití – kromě tepelných úprav pokrmů a celkového vytápění tehdejších obydlí – hlavně v noci oheň na loučích. Oheň jim usnadňoval pohyb ve tmě tak moc, že se člověk se světlem sžil tak, že se stal neoddělitelnou součástí jeho života. Lidé používali pochodně, ale kromě ohniště neměli nic, co by mohli někde postavit a co by jim tam vydávalo světlo.

A tak byla v 1. století před naším letopočtem vynalezena svíčka, předchůdce dnešních lamp a lampiček, které byly nezbytné pro písemnictví a kronikářství, které se tehdy velmi rozvíjelo. V pozdějším středověku se jim začínala víc a víc přibližovat nástupkyně svíčky, a to olejová lampa – byla snadnější na obsluhu a vydržela svítit déle než obyčejná svíčka.

A pro ty nejbohatší kronikáře přišel vynález samotné petrolejové lampy, která nahradila obyčejný kahan. Vynález petrolejové lampy je jedním z nejdůležitějších mezníků v osvětlovací technice. Petrolejky, ač třeba na elektřinu, přece přežily dodnes v nejedné z domácností. Je sice fakt, že dnes už nesvítí žádnému pisálkovi na papír, ale jako dekorace fungují dokonale. Takže pokud máte interiér svého domova zařízen v rustikálním stylu, tato maličkost by tam rozhodně chybět neměla.

Úpadek oblíbenosti petrolejové lampy byl nevyhnutelný, a to když se začaly o slovo hlásit automobily. Tam se totiž petrolejové lampy nedaly dost dobře použít, tak přišel na řadu vynález acetylenových svítidel – tzv. karbidek, které například v hornictví přežily polovinu tohoto století. Skutečný rozvoj plynového osvětlení ale nastal až s vynálezem svítiplynu; plynem se začaly v Anglii rozsvěcet ulice na konci 18. století a roku 1804 byla Napoleonova korunovace osvětlována již také plynovými světly. Jejich výhodami bylo hlavně to, že nepotřebovaly žádný knot a z jediného zdroje bylo možné rozsvítit více svítidel. Nevýhodou však zůstalo (stejně jako u všech předchozích svítidel), že i toto je potřeba rozsvítit a zhasnout.

S nástupem elektřiny tedy již nebylo dalšího důvodu využívat plynu, protože po různých elektronických pokusech lamp přišel Thomas Alva Edison se svou naprosto revoluční a geniální žárovkou. Není sice jejím úplným vynálezcem – je nad slunce jasné, že žárovky využívali už někteří jeho předchůdci. Edisonovi je vynalezení přičítáno nejspíš z důvodu naprostého rozšíření žárovky v jediné dnes používané osvětlovací zařízení (úplně poprvé rozsvítil žárovku na 45 hodin roku 1879). A žárovka je právě to, co dělá stolní lampy lampami – světlo. Díky velikosti žárovky může mít naše stolní lampa téměř jakoukoliv podobu.

Stolní lampy tedy zažily nevyhnutelný vývoj, a trvalo, než se k nim lidstvo dobralo. Je ale nutno podotknout, že stolní lampy se dnes využívají dodnes již několik let s úspěchem a spokojeností jejich uživatelů. Stolní lampy jsou součástí našeho každodenního života a stolní lampy nám usnadňují náš život.